AKTUÁLNÍ STAV A PERSPEKTIVY GLOBÁLNÍHO VLÁDNUTÍ

Abstrakt

Globální vládnutí se skládá ze souboru institucí, postupů a
sítě, které společně ovlivňují kolektivní rozhodování (dohody,
předpisy, konkrétní volby) nezbytné k řešení globálních výzev. Potřeba
řídit problémy globální povahy – globálně vládnout – je generováno
globalizační procesy. Globalizace postupně, ale nevratně podkopává
kdysi výlučné postavení národního státu, který (dobrovolně či nedobrovolně)
se vzdává podstatné části svého neformálního i formálního rozhodování
pravomoc nadřazeným mezinárodním nebo nadnárodním strukturám. Regionální politické
a ekonomické organizace, ale i nevládní organizace, média
a nadnárodní ekonomické korporace tak získávají větší vliv v
mezinárodní aréna.
Studie se zaměřuje na analýzu postavení jednotlivých aktérů v
proces globálního vládnutí. Dospívá k závěru, že navzdory tomu, že tomu tak je
četní a různorodí, výše uvedení aktéři nejsou schopni reagovat na
řada nových politických, ekonomických a bezpečnostních výzev a hrozeb způsobených
v dnešním dynamicky se měnícím mezinárodním prostředí. Výsledné „institucionální
vakuum“ je ještě vážnější v důsledku krize globální legitimity a
vliv OSN – který však nelze nahradit žádnou jinou platformou
typ G-8, G-20. Studie zdůrazňuje roli Evropské unie, která
prostřednictvím svého politického a ekonomického vlivu uvádí do provozu efektivní
systém mnohostranné mezinárodní spolupráce k řešení klíčových globálních problémů.